Jak fungují komunikační kanály v Evropské unii

NESJEDNOCUJEME STÁTY, NÝBRŽ LIDI -Tato slova Jeana Monneta, jednoho ze zakladatelů Evropského společenství, se stala spolu s nadpisem "Média mají ´v popisu práce´ spojovat lidi" podtitulkem pozvánky na 17. konferenci Člověk a média, věnované vztahu médií a Evropské unie, kterou v říjnu minulého roku pořádalo Hnutí fokoláre a Konrad Adenauer-Stiftung ve spolupráci s Nadačním fondem Josefa Luxe, o.s. Pontes a mezinárodním projektem NetOne v Centru Mariapoli v Praze - Vinoři.

Jak se již stalo pravidlem, program konference tvořily tři přednášky, v jejichž závěru byl ponechán prostor pro diskusi auditoria s přednášejícími.

Pozvání k přednášce přijali Jan Michal, vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice, Ondřej Houska, redaktor zahraniční redakce Radiožurnálu a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu u institucí Evropské unie, a Radko Kubičko, vedoucí Redakce analytické publicistiky a zpráv Českého rozhlasu 6.

První z nich, Jan Michal, považoval za užitečné připomenout nejprve smysl a poslání Evropské unie – zajistit mír, bezpečnost, prosperitu a stabilitu, přiměřený ekonomický a sociální rozvoj a podporu společných evropských hodnot. Ve své rekapitulaci zmínil i období po roce 1993, kdy unie převážně řešila vlastní institucionální problémy vyvolané rozšiřováním a otázky spojené se změnami základních smluv, které dnes, po schválení Lisabonské smlouvy, považuje již za překonané. O to důležitější je nyní otázka informovanosti občanů, za niž, jak řekl, zodpovídají jednotlivé členské státy. Jedině na základě dobré informovanosti se dá získat podpora lidí. V této souvislosti vyslovil důležitý postřeh: pokud informace nejsou pravdivé, stávají se pouhou ideologií. Jan Michal rovněž připomněl úlohu regionálních médií. Zmínil, že právě jimi se někdy obsah informací posune. "Je třeba překonávat komunikační vzdálenost, aby Evropská unie navenek komunikovala jedním hlasem." Dále hovořil o vnitřní komunikaci s občany, která musí probíhat obousměrně; zde vidí důležitost zpětné vazby, kterou již některá organizační ustanovení umožňují (mimo jiné Eurobarometr). Jak také řekl, "každý občan se může tázat a dostane odpověď, což někdy funguje lépe než mezi úředníky". "Míra otevřenosti v EU," jak vyslovil, "je velmi vysoká."

Druhý z přednášejících, Ondřej Houska, přítomným zprostředkoval pohled z druhé strany. Byla to místy kritická slova do vlastních řad, když se zmiňoval o tom, že čeští novináři neznají reálie Evropské unie, nepřebírají zprávy, které jim připadají nezajímavé, a opomíjejí informovat i o závažných událostech. Vyjádřil názor, že Evropská unie je v Česku v podstatě brána jako součást zahraniční, nikoliv vnitřní politiky. Pokud se hovoří o některých událostech, jde často – zhodnotil kriticky – o dvě extrémní polohy: buď o "adoraci EU" nebo o zkratkovité "Brusel je zlo". Není-li slyšet diskuse ani mezi politiky (s výjimkou Václava Klause), tak média nad unijními tématy rovněž diskusi neotvírají. Česká média podle něj nepomáhají formulovat "český zájem v EU", i když se na unijní půdě "odehrává bitva o každé euro". Česká média, řekl, ještě tak možná "nálepkují, kdo je euroskeptik" a podobně. Jako příklad nezájmu médií o unijní témata uvedl, že z důležitého jednání evropských ministrů financí, které se týkalo krize, nebyl žádný mediální výstup nejen v Česku, ale ani v některých dalších státech. Z jeho slov, která na konferenci zazněla, zmiňme ještě jeho nesouhlas s názorem, že u nás je příliš malý mediální trh, aby se na něm uplatnil seriózní deník. Jako příklad uvedl mnohem menší Irsko, kde podle něj kvalitní média nechybí.

Poslední z přenášejících, Radko Kubičko, zaujal ve srovnání s oběma předchůdci k tématu odlišný přístup. Jeho slova do jisté míry reflektovala obecné názory na smysl existence Evropské unie a s tím související politické a občanské postoje. Z jeho slov by bylo možno vyvodit alarmující závěr: pokud u nás není zájem o evropské politické reálie a lidé je neznají a ani seriózní média jim nevěnují dostatečnou pozornost, je třeba apelovat na obě strany. Zodpovědný občanský přístup vyžaduje aktivně vyhledávat informace a od úlohy jejich zprostředkování by se média neměla odvracet ani tehdy, nezvyšuje-li to sledovanost.

Anna Černá